Jdi na obsah Jdi na menu

Motivace k tvorbě

14. 8. 2019

Pokud by se nás někdo zeptal, proč provádíme a uskutečňujeme konkrétní projekty, pak tu existuje hned vícero odpovědí.

Chce se nám na tom dělat, baví nás to.

Pokud máme bořit zajeté myšlenkové vzorce a mýty, pak fakt, že naše motivace pochází z touhy tvořit něco pěkného a jako bonus i užitečného, nikoliv z touhy být vnímán okolím nějak, onen vzorec "ten se chce zviditelnit, no tahle celebrita.." (apod.) krásně popírá :-)

Můj záměr "ať je to hezké a silné zároveň". Vy, lidé, potřebujete často silné pohnutky a motivy, aby s Vámi něco hnulo. Toť zkušenost, zřejmě nejen má. Na náznaky a zašifrované naznačování v chování nebo slovíčkaření dnes reaguje málokdo. Nestíhá se to. Proto dbáme, aby naše tvorba měla efekt.

Chceme utvořit uvědomění různých kvalit času a že každý z nás máme schopnost ty časy naskládat do omezeného okna - DNE - tak, aby mohly ladit s nejbližšími, jež ony kvality času mají zahrnovat. Lidštěji řečeno - rovnání harmonogramu dne - práce, nutné praktické zařizování, čas pro sebe, přátelé, rodina. A že přejezd z místa A na místo B také obsadí část času, tedy ale mohu například v dlouhé jízdě vlakem nebo autobusem spojit s meditací, četbou knihy, zkrátka časem, jenž můžu věnovat pouze sobě, tady je možnost nemít na sebe nalepené lidi a nutně s nimi jednat, pokud mám chvíli útlumu a sbírám další energii.

Jsou tací, kterým čas utíká tak rychle. A tak se stává, že kamarádka, která volá, že přijede ke mně z Prahy (ta cesta jinak trvá dvě a půl hodiny od ní domů) ve 4 odpoledne, když je právě poledne (to by šlo, jenže...) a pokračuje, že se musí stavit v Klatovech(!). Holka, já vím, že zeměpis asi nedáš při telefonu z hlavy, ale víš, jaká je to zajížďka? Tak nebudeš u mě ve 4 odpoledne, ale až po deváté večer, takže tyto akce možná bude lepší od sebe rozdělit a nedávat je na jeden den.

Utváříme povědomí, jak lze čas dělit, sjednocovat a vyměřovat. Chce to velkou dávku vůle a disciplíny i trpělivosti. Kdo tak nefunguje, není zvyklý ladit "chronos" (ten čas na hodinkách) a "kairos" (kvalitu zážitku a času samotného, využití), zpočátku pomůžou barevné lepíky a ty mít na ledničce. Například jako rodina můžete mít okruhy činností, co děláte společně a co samostatně, kdy a kde. A pak uvidíte z toho dne, v jaké časy se sejdete doma všichni.

Povinnosti a pracovní vytížení Vám nemusí vzít čas na sebe, rodinu, přátele a zdraví. Záleží, jak moc pevní jste v rozhodnutí to nedovolit.

Nyní toho máme taky pořádný kotel... ale zůstáváme ve vlastním středu, už kvůli důvodu inspirace druhým (nyní mám dejavu na tato písmenka a větu). Aby se vidělo, že na jednu stranu ta práce a povinnosti jsou důležité, ale svět se nezboří, pokud něco z toho se realizuje o chvíli později a jiné dříve. A že jde si náplň toho užít. Jsme hodně ochotné udělat si čas na sebe, čas na věnování se domácnosti a lidí - posluchačů zpravodaje, kteří nám píší o rady. Ale dáváme si velmi záležet, aby jedno nešlo na úkor druhého. Vyvážení.

Proto nemáme čas na popotahování za slovíčka a trolling :-) :-D Případné reakce závistivé, pomlouvačné, jsou k ničemu. Jak se ukáže, že to nebylo v rámci hledání podpory, vyslechnutí či případné terapeutické pomoci, pak je ignorujeme. Skrývá se za tím ještě třeba snaha upoutat pozornost na sebe a říct "halo, jsem tu taky". Maximálně to povede k tomu, že si třeba po chvíli, než nám to tak energeticky přijde, že je to ztráta času, řekneme "tohle utneme". Snaha nás zastavit? Marná. A ještě to podáváme tak, aby se motivace a duševní radost z tvorby a výsledků neztrácela, nýbrž násobila a šířila. Daň za to? Občasné nevyspání či pocit, že nám mozek vyletí z hlavy. :-P

Ale stojí to za to. Pořád tu držíme postoj, kdy ve chvíli doplňování energie zdánlivě mlčíme a nicneděláme. Je to tak potřebné.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář