Indigový zpravodaj

Můžete mi poradit, jak nejlépe pracovat s "květem života" či jinou ochranou obydlí ?
Chci ho použít jako ochranný symbol zejména na vstupu do obydlí, bytu. Tak aby si člověk netahal negativní energie (entity) do bytu.
Je možné použít třeba květ života vytištěný na tiskárně, ale z vnitřní strany dveří? Nebo to nemá ten účinek, a musí to být zvenku ?
Je to u oken podobné ?

Záleží na fyzickém provedení tohoto symbolu? (tisk,dřevo, průhledná samolepka, kov)
Napadlo mě, že ideálem by bylo květ života "nakreslit" lepidlem a pak na to nasypat třeba drcený kříšťál.

Máte někdo vymyšlené, jak tento symbol použít u vstupu do činžáku, do společných prostor tak aby fungoval a přitom nebyl moc vidět? Lze toto nějak ošetřit?

Předpokládám že například takový soused-alkoholik z knajpy natahá do baráku docela solidní sbírku nepříjemných energií.
Zcela ideální by bylo kdyby to dokázalo z baráku vypudit i toho souseda :-)))
Nebo znáte nějakou účinnější metodu, jak energeticky ochránit obydlí, a to i v případě společných prostor, kdy tam nejsou zrovna pozitivní nájemníci ?

Staří slovani znali spoustu různých technik, včetně drobných rituálů při vstupu či odchodu z obydlí, plus magická ochrana pomocí symbolů okolo oken atd atd. Jen se bohužel moc nedochovaly, jen jako jakési zbytkové pověry, nepřekvapivě zrovna v Rusku.

Nejúčinější způsob jak aktivovat symbol květu života je Generator prany po 4h chodu chrání zbytek dne v ochranné bublině celý dům. Jinak doporučuji fengšuej do každého okna krystal křištálu a jeden velký do prostřed bytu. Nad stupní dveře proti zlím duchům používám tak jako naši předci zavěšenou větvičku jmelí. Do předzahrádky před dům bych zasadil černý bez..

Jednoduché okrem iného je aj použíť Rúny, na ochranu ALGÍZ / len neviem vám ho tu dať ako obrazok

ALGÍZ / Jeleň /

Pomáha a dá silu prekonať všetky problémy, ochraňuje a lieči. Aj v najhorších životných situáciách znamená pozdvihnutie. Ak ju poprosíte , prinesie vám pokoj sám so sebou a s celým svetom. Nesie najčistejšiu božiu LÁSOČKU. Algíz je dobré nakresliť ako ochranu do spálne, deťom buď nad posteľ ..vyryť do dreva, alebo aspoň nad dvere do vchodu do spálne, detskej izby. Lebo odoženie strachy a zlé sny.
/jeleň cez parohy cíti nebezpečenstvo, on presne vie ktorá úniková cesta bude najrýchlejšia a najbezpečnejšia. V ťažkých životných situáciách budeme cítiť ako ukáže nám cestu, ako sa dostať von. Algíz znamená OCHRANU od Bohov /Stvoriteľa aj všetkých ostatných 72 Bohov/ . Ale aj ich všeobsiahlu pomoc , šťastie, a pozitívne ovplyvnenie a vplyvy na Nás a na okolie / našich blízkych/. Energeticky--nás to udržiava preč od škodlivých energií, udržuje energetickú ochranu, ochranu aj astrálneho tela, a nadobudnutie mužskej energie.
Prajem nám všetkým krásne štastné Bytie v Láske a harmónii. Jarmila Nilijela

PS: kvet života môžete dať zvoku alebo aj zdnuka . Na hlavný vchod paneláku by som nedavala.

Nejspolehlivější a nejúčinější ochranou je práce na sobě, a tím pádem zvyšování vibrací. Vše ostatní jsou pomocné berličky.

Na čem frčíte Petře?! Chci taky!

:-)

Proč by měl na něčem frčet? To je realita.

Řešte sami sebe. Všichni žijeme na stejné planetě. Jak tady čtu komentáře, raději, zůstanu bez příspěvků, jako doposud... Každý máme svou cestu. I ty vyšinutí magoři ve vašich očích...

Přestěhování nic neřeší...svoje radosti i bolesti si nesete stále s sebou...nikam před nimi nelze uniknout, dříve či později se projeví, ať jste kdekoli. A tak nezbývá než práce na sobě...mějte na paměti, že ta síla je ve Vás, ne v symbolu, ten je jen berlička. A takto ke všem pomůckám přistupujte, že pomáhají, ale ta síla je ve Vás.

Člověk tomu nesmí podléhat a myslet pozitivně, stýkat se s lidmi co uvažují podobně a ostatní neodsuzovat.. Jsou útoky i ze strany duchů ,roztrhl se s tím pytel. Je nás stále málo a nedokážeme se spojit ,setkávat se...

Bohumila:
Předpokládám že bydlíte uprostřed Prahy, někde u dálničního přivaděče, když tvrdíte, že je úplně jedno kde se člověk nachází :-D
Podle vašeho tvrzení by se člověk mohl úplně stejně duchovně rozvíjet zavřený ve vězeňské cele s vrahy a těžkými recidivisty, jako uprostřed čisté přírody v chaloupce na muří nožce. Nicméně já o tom dost pochybuju.
Proč asi se každý kdo pracuje s energiemi a nebo v rámci ezoteriky, vehementně snaží přestěhovat nejlépe někam do lesa, nebo aspoň na venkov (včetně Silvie), když je to údajně jedno?
Tady vám to poněkud hapruje co do logiky a faktů.

Lidé senzitivní se stávají ještě senzitivnějšími, a kdo mohl donedávna bydlet na kraji města, tam dnes už nevydrží.
Dokonce Brožovi si pořídili aspoň karavan v přírodě. K.Koucký tvrdí, že ani u Berouna už nejsou dobré energie a odstěhoval se do nějakého zapadákova. Míra Schmidt odešel z Plzně někam na kraj zapadlé vesnice na Vysočině. Pjér je taky na vesnici.
A vy mi chcete tvrdit opak?

Petře, nevím, kde a jak bydlíš, ale částečně ti rozumím.
Já to mám co do místa, kde žiju přesně 50 na 50 - z jedné části dost blbý, a to druhý pade zase krásný a vyživující. A když se to překlopí čas od času k tomu "horšímu"50, tak je toho taky příliš a je třeba se k tomu postavit :-)
Jinak 11 let svého života jsem žila v opravdu nedobrém prostředí, tak teď jsem za to, co mám, byť se to ideálu nepodobá, opravdu moc vděčná!
A k tomu stěhování, já si myslím, že, jak tu psala Bohumila?, teď nevím to jméno přesně, tak to opravdu nemusí řešit vůbec, ale vůbec nic, dokud člověk nevyklidí svůj baťoh bobků a kamení, co cestou životem nasbíral, jindy to ale může být i otázka zdraví a v extrémní formě i přežití, to je opravdu individuální. (asi netřeba udávat příklady).

Pokud nemáš možnost se odstěhovat, tak opravdu pravidelně zkus měnit prostředí, jít do přírody a třeba v ní i přespat, jak jsem psala. Je to fakticky balzám.
Anebo taky třeba to nastavení mysli - říci si něco jako no dobrý, stojí to tu za nic, ale mám pořád střechu nad hlavou, vodu, teplo, bezpečí - jakoby se přepnout z toho, co nefachá na to, co fachá - i když to bude možná vypadat jako takové sebeoblbování, to nevadí :-)

Taky je na zamyšlení otázka "na kolik jsou tyto myšlenky a pocity moje?"Nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo nějak jinak, blbě....no, ono je teď to bydlení mimo civilizaci a odchod mimo systém také docela módní záležitost a trošku mi to někdy (ne vždy samozřejmě!!) připomíná "více Adidas" a poměřování bárbín - takovéto hele, Maruška už taky :-) Snad jsem se tím nikoho nedotkla a určitě to nemyslím zle, jen takový postřeh a přeji nám všem krásné dny :-)

Podle mě je to vibrační záležitost. Ta "oblbovací" metoda má za úkol právě zvednout vibrace, a pak by měly věci jít líp.
Fakt je, že když člověk vězí v té nejhorší nízkovibrační "žumpě" tak nefunguje vůbec nic. Ani zdraví, ani vztahy, ani hojnost, ani bydlení, prostě nic. Z toho je potřeba se jakkoliv dostat, a pak třeba život pořád nebude nic moc, ale aspoň to někam směřuje a je tam nějaký pohyb. Do té doby člověk jakoby vězel po krk v jakémsi bahně a každý krok byl neskutečně vysilující a náročný. Znám to z vlastní zkušenosti.
Potíž je ta zrychlující se karma, která člověku zrychleně sype na hlavu to co by měl pročistit a vyřešit. A když to nestíhá, tak je to pak špatný.
Řada lidí říká přesně to co ty. Že věci fungují jaksi zrychleně, a dá se tím přitom zároveň zrychleně proplout.
Já jsem zatím neobjevil jak na to zrychlené proplouvání.

Co se týče toho tvého velmi výstižného "batohu bobků a kamení" :-))) tak to je pravda, tohle člověka táhne dolů, dokud si to nevyřeší. Ale dost pomůže pokud na to řešení bobků a kamení máš klid, aspoň minimální hojnost, na rozdíl od situace, kdy jsi obklopen nesnesitelnými lidmi v nepříjemném prostředí. U mě bylo možné pořešit nějaké ty bobky, teprve až jsem vypadl z nepříznivého prostředí a zbavil se lidí, co mě táhli dolů, jen brali a nic nedávali zpátky. Když nad tím tak přemýšlím, tak i oni byli část mých "bobků", kterých jsem se úspěšně zbavil :)

Tak snad se mi podaří najít svoji metodu, která mi umožní zrachleně proplouvat těmi věcmi, místo aby se mi zrychleně sypaly na hlavu.
Ono je to totiž tak, že člověk si často musí najít svoji vlastní cestu, dle svého naturelu a nastavení. Jinak tím proplouvají ohnivé znamení, jinak vodní (ty dle mého nejlépe a nejplynuleji, holt voda).

Květ života je fajn. Je v tom hodně geometrie, takže pokud si ho člověk kreslí, pomáhá už to. Ještě jste nejmenovali růži, šalvěj, arónii. Květiny kolem obydlí vůbec dělají dobře. Držte se:-)

Za mne jsou super bylinky.
Třezalka - pověsit svazeček tam, kam to intuitivně cítíš, že by mohl být nějaký energetický nedobrý vstup, taky k se může Třezalkou vykouřit, ale pomůže i pití čaje - ona umí opravdu hodně.
Z vykuřovadel třeba taky ještě rozmarýn, pryskyřice jsou úžasné, kadidlo, a když už to je hodně "blbý", tak třeba Vratič nebo Bílá šalvěj, ale u té opravdu pomálu. Lidi taky chválí Palo Santo, to jsem ještě nezkusila, ale je to prý takový milý univerzál.
Taky Růže a Levandule - jakkoli, jako vykuřovadlo i jako čerstvé, kolikrát stačí mít levanduli třeba doma v květináči a ona taky dokáže divy.
Jak už psala Alena, květiny kolem obydlí, nebo doma, bylinky, prostě vnést domů život.

Určitě i krystaly, udělat si svůj oltářík z krystalů, svíček, bylinek. (na to nemám nějaký konkrétní tip - vždycky si vyberu to, co cítím, že zrovna potřebuju).
Zapalovat svíčky, dobré jsou ze včelího vosku.

Manty - ÓM, Gayatri.
Zvuk - Tibetská mísa, rolničky, zpěv
Hodně větrat.
Taky třeba hodně fajn je najít nějaké slovo, jako třeba "bezpečí", "láska" nebo jiné, které by charakterizovalo to, co cítíš, že je třeba zrovna, říkat si ho, dýchat do srdce, pustit energii toho slova do každé buňky těla, a třeba si k tomu vytvořit i nějakou vizualizaci, a pak si toto vtisknout do buněk, udělat takový otisk, a vrátit se k tomu kdykoli je třeba nebo při příchodu, odchodu.

Jo, a taky někdy není špatné prostě odejít, "vypadnout z baráku" :-), třeba celodenní výlet, víkendový pobyt, přenocování v lese, a ono se to celé jakoby nějak zresetuje, jak naše vnitřní klima, tak i energie prostor, prostě a jednoduše změnit prostředí, tohle asi známe všichni, že když už opravdu nevíme, co, tak prostě se sebrat a vyrazit někam.

Hodně tu hraje roli také náš záměr, pokora, se kterou o ochranu žádáme (ať už bylinky, Boha, nebo Vesmír), víra a důvěra, že se tak stane.

A k těm očkovaným....no, to je taky docela dost o lidech, máme sousedky očkované a pohoda, vzájemně se respektujeme a pomáháme si, jak kdo umíme.
Mamka to měla hodně v práci, a to působení na fyzično se tam obrazilo, to jo. Ale zase bylinky - kopřiva, a když už není čerstvá tak semínka! A taky taková jakási víra, nevpuštění si do sebe, že by to mohlo nějak ohrozit, ublížit. Nechat to projít a odejít.

Ať se daří :-)

Kristy, Petr, Tomas X
Pořídila jsem si takový malý bubínek v Knihkupectví Hledajících "Steel Tongue Drum" na práci s krajinou, abych nemusela tahat velké Solvegiho ladičky. Způsobů práce s energií je hodně.
Třezalka je fajn, ale způsobuje světloplachost. Citlivé bytosti mohou mít migrénu nebo tak něco, když to vypijí přes den.
V osmdesátých letech jsem s partou Jogínů, kteří něco doopravdy uměli jela na soustředění do Znojma. V okamžiku, kdy jsme začali pracovat, jsme se stali viditelní pro opačně smýšlející bytosti a přišel surový útok na nejslabší článek společenství. Není to úplně jednoduché být na jednom místě a vygenerovat velké světlo. Mně přiletí práškovat pokaždé, když pracuji. Teď jsme s kamarádkou dostaly velice nepříjemnou odpověď, když to práškování nestačilo. Pokud jsme každý jinde při synchronizacích, nejsme vidět jako jednotlivci. Ale pokud se vibrace zvýší dostatečně, přestane být možné energii ukrást. Mně se přestala ztrácet a kamarádka říkala, že temno, kterým byla obalená najednou zmizelo.
Jinak lze uskutečnit změnu soustředěním mysli na pocity lásky, soucitu, radosti, vděčnosti, pokory, ocenění, pocitu sounáležitosti. Problém nastane v okamžiku, kdy sice změníme na určitou dobu mozkové vlny do hladiny Alfa, Théta, ale jakmile práci ukončíme, spadneme okamžitě nazpátek do všedního dne. Tohle sice není nutné, ale chce to rozumět procesu a nějakou dobu zkoušet, jak s tím pracovat. Pokud byste byli natolik pilní a trénovali to několikrát za den po dobu dvaceti minut, váš organismus by řekl, aha, tohle je lepší varianta a pokoušel by se z toho nevypadávat. Je to práce na dlouho. Zdravím:-)

Aleno, děkuju za zajímavé sdílení.
Ten bubínek vypadá moc pěkně, mrknu se po něm taky.
Jo, díky za doplnění s tou Třezalkou, to jsem zapomněla zmínit tu světloplachost, a taky ještě doplním, že by se neměla užívat vnitřně, když už někdo přímo užívá nějaké léky na psychické neduhy, a také při senné rýmě, i když mne třeba zrovna se sennou rýmou dost pomohla, ale to byla opravdu moje osobní zkušenost, protože ta bylinka je jednou z těch "mých" a velmi dobře se mi s ní spolutvoří, určitě by to nebyl univerzální recept. Říká se o ní, že vyvádí ze tmy, což bych za sebe podepsala.
K těm emocím, všimla jsem si, že když v tom zůstanu déle nežli třeba hodinku, tak je to opravdu něco nepopsatelného.
Za poslední tři roky si také hodně odžívám karmické věci, někdy je to docela divoké, tvrdé. Naučila jsem se neutíkat ani před bolestí. Určitě je nejlepší, když se nám podaří žít plně v Lásce, pokoře, radosti, neutíkám už ani před vzpomínkami, bolestmi, které je potřeba nějak zpracovat nebo přetvořit, které se mi ozývají. Mám pocit, že teď vše probíhá tak nějak zrychleně, a zároveň plynule. Možná je to tím, že jsem Vodnářka, to nevím :-) Teď v tom věku Vodnáře se učíme novým věcem a mnoho nového se nám otevírá. Jedním z témat určitě je naučit se spojit a propojit zdánlivě neslučitelné.
Taky vnímám rozdíly, když pracuji sama, nebo jsme v synchronizaci, naše práce ještě určitě nekončí a mám dobrý pocit z toho, že se nám už mnohé podařilo, i když to někdy byl fičák :-)

No jo, Vodnářka=voda na druhou. To se to pak snadno odplavují emoce :)
Navíc Vodnář je sám o sobě hodně duchovní a nadzemské znamení.
Podobně dobře se zpracovávají emoce Rybám či Štírovi. Dodnes nechápu jak to ti lidi dokážou všechno prožít a hlavně přežít. Pár takhle pracujících už jsem potkal. Jeden taky jel až na dřeň, často se potácel na hraně smrti, ale vždy se ztoho vyhrabal za pár dní a byl zase jak rybička. A když si myslel že je z toho venku, tak mu náhle umřela přítelkyně se kterou byl skoro 20 let. Fakt drsné věci. Ale pořád nějak žije a funguje.

Pořád si říkám jak to ti lidi dělají? Asi to chce energetické rezervy a mít v pořádku aspoň 3 spodní čakry.
A nebo potřebuju nějaký speciální návod pro toho kdo má v horoskopu nejvíc zemského živlu. Protože mě ty emoce a prožitky spíš jen ničí a drtí. A světlo na konci tunelu nikde.

Nejdivnější je, že vždy když chci uniknout z nepříznivého prostředí, nepříznivých vztahů, tak mě to vždy drtivou silou vrátí nazpátek. A jsem v bodě nula.
Co dělat s lidmi, rodinou, která prostě nic nechce pochopit, nemíní se duchovně rozvíjet, nemíní řešit rodinnou karmu?
A stejně zase skončím tím že musím něco řešit v rodině, když už jsem si myslel, že jsem je definitivně odstřihnul a můžu se vydat vlastní cestou. Bum, a jsem v tom znovu až po uši.

Rodina je jedna věc, další věc je bydlení. Jak to že někdo celý život neřeší bydlení, prostě k němu ten barák či byt nějak samovolně připluje. A to opakovaně. A jiný se pořád stěhuje, nemůže nikde nalézt klid, vždy za divných okolností mu to teplo domova prostě unikne a zas někam kočuje jak potulní cikáni?
Že by to taky souviselo s první čakrou, stabilitou a celkovým zázemím? Nebo je to karmická věc?
Vážně tomu nerozumím.

Petře, jak ty vaše věci čtu..... Zastavte se. Jděte se projít a řekněte si, co chcete. Vůbec si definujete, co doopravdy z hloubky srdce chcete. A když to prožijte, budete si moct za tím jít. Pokud už toho máte opravdu dost a chcete změnu, tak se přestaňte ohlížet vlevo vpravo a jděte. Klidně, s otevřeným srdcem. Pokud zůstáváte na místě, je to vaše volba. Rodina, bydlení, všechno je to vaše volba, máte to v rukou a lze to kdykoliv změnit.
Tohle je základ nové Země. Chci, prožiju, jdu za tím.
Když se mi nedaří, vím, že nemám jasně definovaný záměr (ze srdce) a že věci kolem mě odrážejí má přání vznikající třeba z nepozorné mysli.
Přijměte svůj život a sebe. I to, co se vám nelíbí. Nemá smysl tvářit se, že to k vám nepatří. Buďte vděčný za to, kde jste, protože vás to vyvíjí, ať už jakkoliv. Najdete v to v tom mír.
Ve i se zrychlují, ale my máme potenciál je zvládnout. Tlačí to na nás z toho důvodu, abychom přestali analyzovat a začali zapojovat srdce. Protože čím je to rychlejší, tím méně mozek stíhá a tím víc žijeme bezprostředně na takovou vnitřní vědomost.

Barča:
Já bych chtěl ze všeho nejvíc na nějakou jinou planetu, kde se dá slušně žít, na rozdíl od tohoto pekla.
Jenže jaksi nevím na to. V ezoterice je tohle naprosté tabu, takže ani tam se nic kloudného nedozvím. Kromě toho, že se musím láskyplně mlít pořád dokola v tomhle pozemském pekle a všechno přijímat.

Jenže, když budu všechno přijímat, tak si vesmír řekne: fajn, asi se mu to líbí, tak ho v tom necháme mlít další tisíce let, když po tom tak touží.
Ona je spíš otázka co je nutné přijmout, a co je naopak užitečné odmítnout (třeba rodinnou karmu).

Potíž v zapojení srdce je ta, že ono nerozlišuje, protože naopak sjednocuje. Což v praxi znamená, že nerozlišuje to co chci od toho co nechci. Pro srdce je úplně všechno fajn, každá zkušenost, prostě tam nejsou špatné a dobré zkušenosti. To znamená že kdybych se řídil srdcem, tak se z tohoto pozemského pekla nikdy nedostanu.
Protože z pohledu srdce je i tahle šílená planeta pohodové místo k žití, protože nerozlišuje dobro a zlo.

Tohle úskalí se projevuje konkrétně třeba v tom, že když člověk srdce hodně otevře, tak má všechny rád a všem by chtěl pomáhat. Jenže, někomu pomůže ze všeho nejvíc to, že ho necháme vymáchat v jeho vlastních sračkách, které si sám nadělal. Naopak, umetání cestičky a chránění ho před sebou samým, brzdí jeho vývoj.

Tohle je úskalí srdce, vůči kterému jsou ezoterici většinou zcela slepí. Ono to totiž vypadá, že cesta srdce není ta nejvyšší, že je zřejmě ještě cesta božská, která teprve vidí věci komplexně a v souvislostech. Aspoň tak nějak si to zhruba představuju, dle Ledvinky. Až tehdy jste to kolečno, které přesně zapadne do vesmírného soukolí.
Ale jak říkám, k tomuhle je těžké sehnat relevantní informace, bo ezoterika je docela zaseklá v srdíčkovém sluníčkování :)

A aby toho nebylo málo, tak jsem se dozvěděl, že "dělání dobra" vytváří nerovnováhu, která musí být vykompenzována zase zlem. Proto se stává, když je někde vybudována nějaká pozitivní civilizace, tak jednoho dne tam zákonitě přiletí reptíci se šedivákama a vše tam roztřískají. Podle některých zdrojů takhle i Slovani museli opustit svůj domovský svět, protože se tam jako kompenzace dostala všepožírající temnota, která prostě je součástí fungování tohoto vesmíru (myslím že slovani pro to měli název Černobog).